jak jsem přežila....

v první řadě se chci přiznat jak jsem blbá, samozřejmě jsem si brala do Bristolu netbook, foťák, čtečku na  karty chtěla jsem napsat příspěvek už v noci po ubytování, ale fatal error počítač se vybil, a zásuvky mají jiné. samozřejmě redukci jsem neměla... a jít na recepci,zeptat jestli nemají na půjčení, mě napadlo až pozdě....

A tady je malá repo z mé cesty......

Vyrazila jsem z domu na bus, který mě dovezl na bus do Prahy, na letiště. Než jsem došla na zastávku byla jsem úplně mokrá. ale úplně lilo jako z konve. Hlavně, že jsem měla sluneční brýle, ale vzít si deštník to ne...Na cetu na nervy jsem si koupila Juice, prý bez preservativů .. no fakt tam nebyly..a čokoládu na nervy... Kupodivu jsem byla celou dobu v klidu, cesta do Prahy byla strašná pršelo, pršelo a pršelo a já si snažila vnutit paniku...

Na letišti mě fakt dostali ti policisté se samopalama. Vlastně to bylo všechno rychlé, odevzdala jsem boarning pass, vytištěnej , zvážili mi kufr 11,6 kg a to jsem měla celou dobu strach abych nedoplácela..a dostala jsem letenku, pak jsem byla za debila, opět. Asi 5 minut jsem stála před pasovou kontrolou,  a snažila jsem se přijít na to jakej je v tom princip, jestli mám jít ke konkrétnímu okýnku, nebo k jakémukoliv :-D dopadlo to dobře nejsem hledaná a můžu kam chci ..

No a pak jsem se šla  na tu kontrolu, všechno do krabiček, projít rámem "píp píp je tu terorista" " prosím sundejte si boty a projděte" "píp píp je tu terorista" tak jsem si sundala gumičku a sponku a zase "píp píp je tu terorista" přistoupila paní celou mě osahala, vrátila mi boty a já mohla dál. No a pak jsem viděla jak přistálo moje letadlo, no dobře, naše letadlo lidi vystoupili letadýlku dali napapat. No a už se nastoupilo..

No a pak jsem byla zase za blbce, jednoho Čecha jsem se ptala, jak poznám kde sedím, no u nich je to jedno kam si do sedne tam si sedne.. No a protože jsem předvídala paniku, sedla jsem si do uličky. No a panika nikde, vlastně mi to přišlo všechno vtipné. Vysvětlování únikových východů a další. No a výsledek vůbec jsem se nebála, vlastně jsem se hrozně nudila, blbka v pc žádný film, tak jsem si alespoň uklidila v pc a pak si četla časopis. Přistání ok, čekala jsem že se bude tleskat, jako v amerických filmech a ono nic.. Bristol je malinkaté letiště vynadali schůdky a mi jsme šli. Pak takovou hrozně dlouhou chodbou, vypadlo to tam jak v nemocnici. Když jsem šla na pasovou kontrolu, padla na mě panika nemohla jsem najít pas.. vyházela jsem celou kabelku, už jsem si říkala sakra co budu dělat. Nakonec jsem se koukla do peněženky a byl tam sláva.  No a pak jsem už jenom chvilinku čekala na Seana. A úplně jsem zapomněla na časový posun, nějak jsem nechápala, proč ten let trval jen hodinu...

Fotograf mě vyzvednul a jeli jsme na hotel. Cestou byl hrozně velký klid, až takový zarážející. No absolvovala jsem prohlídku apartmánu. Větší než náš byt. No a šla spát.

Koupelnová fotka  na sobě mám černí tílko Tesco (výprodej 29kč) a krajkové je New look (burza 10kč)

Ranní upršená anglie...
Ráno mě fotograf vyzvednul a jeli jsme do Tesca nakoupit. Ceny jsou fakt jiné..No a pak se fotilo a fotilo..

Totálně hnusné a přeslazené minerálky z Tesca

Legíny Kik, tričko šaty orsey.. o a nechápu proč tam mám tak obrovské břicho...

Náušnice moje výroba

No a vyrazilo se zpátky na letiště sousedství hotelu ..zbytek fotek z auta

Moře 

Ulice v kterém byl hotel

                                          Letiště

Malinko jem byla ztracená ale nakonec jsem to zvládla bez ztráty hvězdičky dokonce jsem si i nakoupila kupu věcí  za pár liber. Teď si říkám že jsem si měla koupit tohle a toto... Úlovky budou v nějakém dalším  příspěvku... no a pak zas ta dlouhá nemocniční chodba. A obrovská fronta . Jak jinak, začalo pršet.. 

Tak a protože jsem si let chtěla užít a pořádně Vám to zprostředkovat jsem si našla místo u okýnka..

A pomalu jedeme

Tak a čekáme na dráze a rozjíždíme se 

Jedeméééé a zrychlujeme 

tak už jsme se odlepily od země

                                                          A nabíráme výšku

Tak a už jme ve správné výšce

Tak a klesáme

Praha

Let byl, super perfektně jsem si to užila, i dýky skvělé společnosti. Celé dvě hodin propovídáné..

Na letišti mě čekal kamarád  jeli jsme do ikey a potom mě odvezl domů. Dnes se celý den z toho snažím vzpamatovat jsme horzně unavená, ale musím říct že  bych zase někam letěla. A chtěla bych do Anglie na delší dobu.